Na jedné z debat odborné tiskové konference organizované novinářkou Angelikou Bazalovou věnované zdravotní politice se rozvinula ostrá diskuse o nové Národní očkovací strategii schválené vládou premiéra Petr Fiala. Klíčovým bodem sporu se stala pasáž dokumentu, která odkazuje na ekonomické dopady nízké proočkovanosti proti chřipce. Zatímco strategie uvádí možné ztráty v řádu desítek miliard korun ročně, část odborníků i účastníků debaty upozornila na zásadní nedostatky v podkladech těchto tvrzení.
- Lékařské autority pod tlakem otázek: co zaznělo po dotazu na „27 miliard“?
- Odpovědi, které překvapily
- Rozpor mezi autoritou a informovaností
- Skok z miliard na desítky miliard
- Pátrání bez výsledku
- Role soukromého sektoru
- Odborníci: číslo může stát na neověřitelných předpokladech
- Otazníky nad podporou odborných společností
- Média a výběr expertů
- Dopad na důvěryhodnost
- Textový přepis části konference
“ Ta studie není veřejná. Nikdo z těch lidí, kteří s ní šermují, ji patrně nikdy neviděl. „
Konfucius
Více článků
Lékařské autority pod tlakem otázek: co zaznělo po dotazu na „27 miliard“?
V této části vystoupení na konferenci se řečnice zaměřila na konkrétní výzvu s názvem „Fakta proti strachu“, která měla podpořit očkování proti chřipce. Dokument byl prezentován jako stanovisko podpořené několika lékařskými společnostmi a opíral se mimo jiné o často citovaný údaj, že chřipka stojí českou ekonomiku až 27 miliard korun ročně.
Pod výzvou figurují jména známých osobností české medicíny, například Petr Šonka, Petr Pazdiora či Alena Šebková. Právě na ně se řečnice obrátila s jednoduchým dotazem: odkud toto číslo pochází a zda lze dohledat studii, na kterou se výzva odvolává.
Odpovědi, které překvapily
Reakce oslovených lékařů podle prezentovaného záznamu vyvolaly v sále výrazný ohlas:
- Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka uvedl, že daný materiál nečetl.
- Alena Šebková dokonce odmítla, že by její organizace byla mezi signatáři výzvy, a zdůraznila, že se nehodlá připojovat ke každé iniciativě.
- Petr Pazdiora připustil, že informaci pouze převzal a doporučil obrátit se na jiné zdroje; zároveň si nebyl jistý ani samotným číslem.
Rozpor mezi autoritou a informovaností
Tato část konference otevřela citlivé téma: do jaké míry jsou signatáři podobných výzev obeznámeni s jejich obsahem. Vystoupení naznačilo, že minimálně někteří z nich:
- neměli k dispozici původní analýzu,
- neznali přesný zdroj citovaných dat,
- nebo si nebyli jisti, zda se k výzvě skutečně připojili.
Skok z miliard na desítky miliard
Diskutující poukázali na výrazný rozdíl mezi dřívějšími odhady a aktuálně prezentovanými čísly. Zatímco starší analýzy hovořily o zhruba dvou miliardách korun ročně, nově citovaný údaj – až 27 miliard korun – vyvolal otázky ohledně metodiky i důvěryhodnosti.
Podle vystupujících byl tento odhad přisuzován Hospodářská komora České republiky, která jej měla publikovat prostřednictvím tiskové zprávy. Při následném ověřování se však ukázalo, že samotná studie není veřejně dostupná a její existenci nedokázali doložit ani zástupci komory.
Pátrání bez výsledku
Průběh konference detailně popsal komplikované hledání zdrojového materiálu. Oslovení zástupci komory přiznali, že studii nemají k dispozici, a odkázali na další osoby, které však nereagovaly. Stejně tak Ministerstvo zdravotnictví České republiky uvedlo, že jde o výstup soukromé společnosti a doporučilo obrátit se zpět na zadavatele.
Tato „komunikační smyčka“ bez jasného výsledku se stala jedním z hlavních témat diskuse. Kritici upozornili, že podobně zásadní čísla by měla být podložena transparentní a dostupnou analýzou, zvláště pokud jsou součástí vládní strategie.
Role soukromého sektoru
Podle dostupných informací měla analýzu zpracovat společnost Value Outcomes, napojená na mezinárodní firmu IQVIA. Ta se specializuje na zdravotnickou ekonomiku a spolupracuje s farmaceutickým průmyslem.
Na konferenci zaznělo, že takové zaměření samo o sobě nevylučuje kvalitní výstupy, vyžaduje však zvýšenou míru transparentnosti. Absence metodiky či detailního popisu výpočtů proto vyvolává pochybnosti o objektivitě závěrů.
Odborníci: číslo může stát na neověřitelných předpokladech
Do diskuse se zapojil také biostatistik Arnošt Komárek z Univerzita Karlova. Ten upozornil, že podobné odhady bývají založeny na matematických modelech s řadou předpokladů, které nelze snadno ověřit.
Podle něj může konečný výsledek výrazně záviset na vstupních parametrech modelu. „Důvěryhodnost takového čísla nemusí být vysoká, pokud není jasné, z jakých předpokladů vychází,“ zaznělo během jeho vystoupení.
Otazníky nad podporou odborných společností
Další část debaty se věnovala výzvě „Fakta místo strachu“, pod níž je podepsáno několik desítek organizací včetně lékařských společností. Někteří jejich zástupci však na konferenci uvedli, že dokument buď nečetli, nebo že se k němu jejich organizace nepřipojila.
Tato zjištění vyvolala otázky o tom, jakým způsobem jsou podobné iniciativy komunikovány a jaká je skutečná míra podpory mezi odbornou veřejností.
Média a výběr expertů
Závěrečná část diskuse se dotkla také role médií, konkrétně Česká televize. Padla kritika směrem k výběru expertů, kteří dostávají prostor ve vysílání, a k nedostatečné konfrontaci prezentovaných dat s alternativními odbornými názory.
Konference tak otevřela širší debatu o transparentnosti veřejných politik, kvalitě datových podkladů i odpovědnosti institucí při jejich komunikaci. Spor o čísla týkající se očkování proti chřipce se stal symbolem hlubšího problému – nedostatečné dostupnosti a ověřitelnosti informací, na nichž stojí zásadní rozhodnutí státu.
Dopad na důvěryhodnost
Diskuse se následně stočila k otázce důvěry. Pokud jsou silná ekonomická tvrzení prezentována pod hlavičkou odborných autorit, očekává se jejich opora v ověřitelných datech. Absence jasného zdroje pak může podle diskutujících oslabovat důvěru veřejnosti nejen v konkrétní výzvu, ale i v širší komunikaci zdravotnických témat.
Celý moment patřil k nejvýraznějším částem konference – kombinoval konkrétní ověřování faktů s přímou konfrontací autorit a ukázal napětí mezi odbornou reputací a transparentností informací.
Textový přepis části konference
00:00:00 Speaker 1
Jak víte, Fialova vláda na své poslední schůzi odhlasovala Národní očkovací strategii, což je materiál, který tedy v poslední době budí značný rozruch na odborné i politické scéně. Ten materiál má být jakousi koncepcí, která má nastolit, jak bude stát k očkování přistupovat. Mimo jiné se v něm hovoří právě o očkování proti chřipce. Na straně šest se píše:
00:00:26 Speaker 2
Podle výpočtů Hospodářské komory mohou negativní dopady spojené s nízkou proočkovaností činit České republice desítky miliard korun ročně, přičemž značné části těchto ztrát by bylo možné předcházet cílenými a efektivními očkovacími programy.
00:00:43 Speaker 1
Tahle věta je přímo v tom oficiálním dokumentu schváleném vládou Petra Fialy a následně tam následuje odkaz na tu citovanou tiskovou zprávu Hospodářské komory. Jako zdroj je v té analýze uvedena firma Value Outcomes, což je zdejší partner nadnárodní firmy IQVIA. Každého, kdo se o toto téma zajímá, ovšem musí ten údaj dvacet sedm miliard udeřit do očí, protože víme, že dříve se v podobných analýzách uvádělo číslo o řád menší.
00:01:17 Speaker 1
Dvě miliardy.
00:01:18 Speaker 2
Desátiprocentní proočkovanost, tak bychom dokázali zabránit dvěstě šedesáti tisícům případům chřipky a mnoha dnům pracovní neschopnosti. To, co by zaměstnavatelé a zaměstnanci ušetřili na ztrátě pracovního výkonu, by se pohybovalo kolem dvou miliard korun.
00:01:35 Speaker 1
Takže my jsme se od dvou miliard nějakým skokem dostali k dvaceti sedmi miliardám a nikdo přesně neví, jak se to stalo. Zajímavé je, že citovaný Tomáš Doležal je šéfem nejenom to. Jistě chápete, že mě nutně muselo zajímat, jak se k tomuto údji došlo. Já jsem to zkusila a teď vám popíšu, co se vlastně odehrálo, i když ze všeho nejvíc vám to pravděpodobně bude připomínat tu o Kohoutkovi a slepičce. Eh, už týden si totiž dopisuji s tiskovým mluvčím Hospodářské komory, kdy jsem měla za to, že by tu studii měli mít oni především, když k ní vydali tiskovou zprávu.
00:02:10 Speaker 1
Bohužel jsem neuspěla. Mluvčí Hospodářské komory pan Sotona přiznal, že ten materiál není k nalezení. Ta slova mi v telefonickém rozhovoru řekl: V současné době tu studii nemám. V té tiskové zprávě je citace pana Prouzy a ten mi nereaguje. Já jsem psal i paní předsedkyni zdravotnické sekce paní Karáskové, která je pod tou zprávou také citována, protože od ní ten návrh té tiskové zprávy tehdy přišel, ale taky nemám reakci, řekl mi pan Sotona. Já jsem to tedy nevzdávala. Snažila jsem se dál. Telefonovala jsem do sekretariátu prezidenta Hospodářské komory pana Zajíčka.
00:02:44 Speaker 1
Tam jeho asistentka řek asistentka řekla, že to zjistí, ale pak už se neozvala. Pak jsem volala paní Simoně Strouhalové z úseku legislativy, práva a analýz, která tam má na starosti zdravotnictví a sociální oblast, ale ta mě zase odkázala zpátky na pana Sotonu. Ten mi potom napsal, že už mi přece řekl, že se mám zeptat Tomáše Prouzy, který mu teda nereaguje a mně nere nereagoval také. Takže to bylo marné. Eh, takže jsem si řekla, že tedy nebudu chodit za kováříčkem, když můžu za kovářem. A obrátila jsem se přímo na tiskový odbor Ministerstva zdravotnictví.
00:03:17 Speaker 1
A odtamtud jsem dostala tuto informaci:
00:03:21 Speaker 2
Je to průzkum soukromé společnosti, a to nemá s ministerstvem nic společného.
00:03:27 Speaker 1
Tak to je pravda. Opáčela jsem tedy v následném mailu. Ale pak by mě zajímalo, proč je součástí vládní strategie. Dokonce jsem tiskovému odboru poradila, aby se tedy zkusili zeptat pana magistra Zdeňka Kyselého, což je úředník na ministerstvu, který tu národní očkovací strategii psal. Jestli ji třeba nemá někde v šuplíku nebo pod židlí, nebo jestli se mu někde nezatoulala. Když ji tedy do té strategie zapracoval, tak samozřejmě ji musí mít a určitě ji přece četl, že ano?
00:03:59 Speaker 1
Po dvou dnech mi přišla tato odpověď:
00:04:02 Speaker 2
Zadavatelem předmětné studie byla Hospodářská komora, proto je vhodné se s případnými dotazy k metodice či konkrétním výpočtům obrátit přímo na ni.
00:04:12 Speaker 1
Jak jsem řekla o Kohoutkovi a slepičce. Už jsem moc nevěděla, kam se obrátit, když v tom mne zachránil pan Cikrt a pan Chlíbek. Upozornili totiž na to, že vznikla nová výzva, pod kterou je podepsáno dvaadvacet organizací. Ta výzva se jmenuje Fakta místo strachu. A když jsem si ji přečetla, úplně jsem zajásala, protože v té výzvě se vyloženě píše o studii Hospodářské komory, která zjistila, že když se necháme naočkovat proti chřipce, ušetříme ekonomice dvacet sedm miliard.
00:04:46 Speaker 1
Doufám, že to tam vidíte. A potvrdil to i pan profesor Chlíbek na Facebooku. Ano, který v diskusi právě na stránce SMIS uvedl, že mezi těmito dvaadvaceti organizacemi je dokonce devět lékařských společností. Měla jsem obrovskou radost. Začala jsem obvolávat ty lékařské společnosti s prosbou, aby mi ten materiál, pod který se podepsali, poslali. Nejdříve jsem se dovolala panu doktoru Šonkovi, který je šéfem Sdružení praktických lékařů České republiky.
00:05:18 Speaker 2
Férovi vám říkám, že jsem to nečetl.
00:05:24 Speaker 1
Ještě zábavnější, to řeknu já, byla odpověď paní doktorky Šebkové, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů. Cože? My ale nejsme signatáři. Já jsem to panu Řežábkovi jasně říkala. Říkala jsem mu, že Národní očkovací strategii podporujeme, což jsme deklarovali v rámci Společnosti Jana Evangelisty Purkyně, a to považujeme za dostatečné vyjádření podpory. My se nebudeme podepisovat pod kdejakou výzvu.
00:05:55 Speaker 1
My signatáři nejsme, odmítla to rázně s tím, že si to s tím panem Řežábkem vyříká. Do třetice jsem se dovolala panu doktoru Pazderovi, což je předseda Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii a ten mi řekl toto
00:06:11 Speaker 2
Já to jenom přebírám. Tak snad by vám to mohli dát oni.
00:06:15 Speaker 1
Na můj upřesňující dotaz, zda tu strategii četl, odpověděl, že ne, ale že byl kdysi na nějaké přednášce, kde se to takto říkalo. Tak jsem se ještě doptala, jestli se na té přednášce říkala úspora dvě miliardy nebo dvacet sedm miliard. To už si nebyl úplně jistý. Říkal, že asi těch dvacet sedm, ale neví přesně. Takže to vypadá, že pan profesor plukovník neříkal pravdu, když tvrdil, že se pod výzvu podepsalo devět lékařských společností, protože minimálně jedna se nepodepsala a ty další dvě, které se podepsaly, nevěděly, co podepisují.
00:06:49 Speaker 1
Protože já vám teď řeknu, jak je to s tou studií doopravdy. Ta studie není veřejná. Nikdo z těch lidí, kteří s ní šermují, ji patrně nikdy neviděl. Zpracovala ji, jak jsem řekla, soukromá konzultační společnost Value Outcomes, což je český partner firmy IQVIA, a ten se specializuje na zdravotní ekonomiku, tvorbu ekonomických modelů, analýzy nákladové efektivity a podporu uvádění léků na trh. Pomáhá především farmaceutickým firmám s přípravou podkladů pro jednání o cenách a úhradách ze zdravotního pojištění.
00:07:23 Speaker 1
Takže když firma, která žije z toho, že pomáhá výrobcům vakcín a léků maximalizovat prodeje a obhajovat jejich cenu před pojišťovnami a státem, najednou spočítá, že chřipka stojí ekonomiku nízké desítky miliard a že při vyšší proočkovanosti jich dvacet sedm ušetříme, ale neřekne, jak na to přišli, my se jim divit nemůžem, protože tohle je jejich práce. Divné je, že na tohle naskakují lékaři, Ministerstvo zdravotnictví, vláda, ale třeba i Státní zdravotní ústav, který se na přípravě národní očkovací strategie taky podílel.
00:07:57 Speaker 1
Mě přesto zajímalo i to, jak se k takovému údji vůbec mohli dobrat, protože i když tu metodiku neznám, tak mě zajímalo, ono v tom může být nějaké racionální jádro. A tak jsem požádala profesora Arnošta Komárka, aby se k tomu vyjádřil. Mám tady pana profesora Arnošta Komárka. Arnošte, prosím tě, řekni nám, jaká je tvoje erudice a jakou máš odbornost.
00:08:23 Speaker 3
Tak jsem profesorem pravděpodobnosti a matematické statistiky a hlavní moje odbornost je biostatistika, výpočetní statistika a s tím související věci.
00:08:34 Speaker 1
Jako biostatistik, řekni mi, kolik je vlastně biostatistiků v Česku? Biostatistiků.
00:08:39 Speaker 3
Takhle ono je těžký říct, protože minimálně v Čechách ne-neexistuje jako obor, kde by př, jako přímo z něj vystupoval biostatistik. Takže biostatistikem se v Čechách stávají spíš lidi tím, že to provozujou. Kolik jich je? No tak nevím. Těžko říct, jo, tak ale desítky to určitě nejsou.
00:08:59 Speaker 1
Když se podíváme na některé studie, které se v této souvislosti dělají, tak vznikla jedna, která tvrdí, že proočkováním populace proti chřipce by se ušetřilo dvacet sedm miliard. Co bys o té studii řekl?
00:09:11 Speaker 3
Takhle, já jsem nebo něco o ní teď vím díky tomu, že jsem se též snažil mírně zjistit, odkud se to číslo vzalo. Do studie nebo respektive nějaké podklady nejsou k dispozici, respektive mně určitě nejsou k dispozici, takže o tom mohu říct pouze velice málo. V souhrnu to číslo bude nejspíš založeno na nějakém modelu matematickém nejspíš, kde je učiněno mnoho předpokladů o tom, co vlastně způsobí to, že onemocním chřipkou.
00:09:42 Speaker 3
Velká část těch předpokladů se nedá nijak ověřit, takže z mého pohledu se jedná o jakési číslo, jehož důvěryhodnost asi nebude nijak vysoká.
00:09:53 Speaker 1
Tak ale dokázal bys to třeba přirovnat k tomu, jak se modelovalo během pandemie covidu?
00:09:58 Speaker 3
No, z velká, no, přirov ale bude to nejspíš velmi podobné. Za pandemie covidu v té fázi, ještě než přišlo očkování, tak velkým tématem byly matematické modely, které se snažily vyhodnotit, jak ta-takové či jiné opatření zabrání či nezabrání šíření viru. A v podstatě prakticky nebo skoro všechno, co bylo ve veřejném prostoru minimálně v Čechách, tak byly ma-matematické modely, ne statistické, ale matematické modely,
00:10:29 Speaker 3
kde zase všechno bylo založeno na tom, že se předpokládalo, že když omezím kontakty takhle, tak šíření viru se omezí nějak jinak. A skoro všechno byly opět neověřitelné předpoklady. Takže velká část těch vstupů a nejenom vstupů, ale potom i těch vazeb, jak jedna věc působuje druhou, se v podstatě nedá nikde napozorovat ani odhadnout, ani musíme předpokládat. A podle toho, co předpokládám, tak mi vyjde na konci nějaké číslo.
00:11:01 Speaker 1
Tak to byl pan profesor Arnošt Komárek, profesor biostatistiky, který učí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, ale do České televize ho taky nezvou. Tady vám zase ocituju kousek z odpovědi pana generálního ředitele Chudárka.
00:11:20 Speaker 2
Při, při vybírání konkrétních hostů do vysílání se proto zohledňuje, jestli jsou to zástupci relevantní instituce nebo skupiny odborníků, kteří mají nejen odborné znalosti, ale také zodpovědnost za výroky ve veřejném prostoru.
00:11:36 Speaker 1
Takže biostatistik profesor Komárek je patrně asi úplně nezodpovědný. Na tomto místě bych chtěla připomenout, jací odborníci na statistiku a modelování chodili do České televize vyprávět své rozumy v době pandemie COVID-19 a co všechno z nich padalo. Takový systém PES například. Ten zůstane pravděpodobně navždy v naší paměti, kdy doporučoval, aby diváci seděli v divadlech obřadu nebo aby se děti musely ve školách střídat po týdnech.
00:12:09 Speaker 1
Jen shodou šťastných náhod ti všehozchopní zodpovědní vědci, které má pan Chudárek tak rád, před Velikonocemi v roce 2021 neprosadili zavření průmyslu. Byli jsme od toho opravdu jen malý kousíček. Takže dneska nám stejně fundovaní experti předkládají čísla o úsporách, které nám přinese proočkovanost populace proti chřipce. A redaktoři České televize jim opět jen drží mikrofon, i když nás rada ČT ujišťuje, že ten mikrofon drží s adekvátním kritickým odstupem.
00:12:45 Speaker 1
Doufám, že ten kritický odstup je aspoň dva metry, aby nechytili nějakou virózu.
