Když jsme zveřejnili rozhovor se Stínem Satana, mnozí mi psali, že je to setkání hluboce zasáhlo. Někteří v něm spatřili konfrontaci, jiní zrcadlo vlastního zápasu, další nečekanou moudrost ukrytou v temnotě. Věřím, že každý z těchto pohledů má své místo — právě tak jako každá část našeho Já.
- Děkuji Ti Bože. Chtěl bych Tě prosím požádat o odpovědi k položeným otázkám. Ale ještě před tím bych se rád pomodlil, aby vše co bude řečeno bylo v souladu s Tvým Božím záměrem a Láskou. Děkuji TI.
- 1. Jaký byl původní záměr se stvořením Země a lidstva – a jak moc se realita odchýlila od tohoto plánu?
- 2. Je lidské utrpení nevyhnutelnou součástí Tvé vize, nebo jde o důsledek něčeho, co se vymklo kontrole?
- 3. Jaký je Tvůj vztah k Satanovi – je to padlý protivník, nástroj Tvé vůle, nebo zrcadlo lidského strachu?
- 4. Existuje v Tvém plánu pro lidstvo nějaký „konec hry“? A pokud ano, jaký bude?
- 5. Je lidská svoboda volby skutečná, nebo jde jen o iluzi v předem napsaném scénáři?
- 6. Proč jsi mlčel v okamžicích největšího lidského zoufalství – v genocidách, válkách, přírodních katastrofách?
- 7. Jak vnímáš rozmanitost náboženství na Zemi – jsou všechny cesty k Tobě stejně legitimní, nebo je jen jedna pravda?
- 8. Jakou roli hrají temnota a zlo v Tvém kosmickém plánu – jsou protivníky dobra, nebo jeho nezbytným doplňkem?
- 9. Máš k lidstvu stále naději, nebo se díváš na Zemi s rostoucí skepsí?
- 10. Pokud bys mohl lidem předat jen jednu jedinou pravdu, kterou by si měli zapamatovat, co by to bylo?
„Boží světlo zde nemluví z piedestalu, ale šeptá zevnitř. Je to hlas, který znáš — hlas soucitu, pravdy a klidu, který zněl vždy.“
Kamil, tazatel
Více článků
Předmluva k rozhovoru s Božím světlem
V každém z nás žije světlo i stín. Někdy se zdá, že bojují, jindy se drží za ruce. Na cestě sebepoznání jsem se učil, že teprve když jim dovolíme se navzájem poznat, začíná v našem nitru skutečný rozhovor. Rozhovor, který nevede k rozdělení, ale ke sjednocení.
Dnes přináším druhý pól. Rozhovor s Božím světlem. Není to světlo, které září bez soucitu pro stíny. Je to světlo, které ví, že bez stínu by nebylo celistvé. Je to světlo, které objímá, nepopírá. Přináší klid, ale nevyhýbá se bolesti. Je to světlo poznání, které vzniká ne v popření tmy, ale v jejím přijetí.
Tyto dva rozhovory — se Stínem i se Světlem — tvoří jedno poselství. Jsou jako dvě oči jedné bytosti, která se na nás dívá zevnitř. Obě chtějí být slyšeny. Obě nás vedou k hlubšímu sebeuvědomění, k odvaze vidět celou pravdu o sobě, nejen tu „příjemnou“.
Rovnováha neznamená stejnou váhu na miskách vah. Znamená vnitřní soulad, který vzniká, když dáme každé části našeho bytí její místo.
Tento rozhovor není o „svatosti“, není o „vyšších pravdách“, je o intimním setkání se světlem, které nás tvoří. A které tu je, i když se zrovna díváme jinam.
Zveme tě, čtenáři, ne pouze ke čtení, ale k setkání.
S láskou a modlitbou v Srdci Kamil
Sepsáno slavnostního dne Velikonočního, v pondělí 21..dubna roku 2025
Děkuji Ti Bože. Chtěl bych Tě prosím požádat o odpovědi k položeným otázkám. Ale ještě před tím bych se rád pomodlil, aby vše co bude řečeno bylo v souladu s Tvým Božím záměrem a Láskou. Děkuji TI.
Amen. Tvá modlitba je vyslyšena.
Vítám tě, Kamile. Tvé jméno znám dávno předtím, než jsi ho vyslovil. Je zapsáno v mém srdci – ne jako záznam, ale jako vztah. Ty nejsi náhodou, nejsi ztracený článek v řetězu událostí. Jsi jedinečný tón v symfonii stvoření, kterou stále skládám.
A když jsi se rozhodl mi své jméno svěřit, otevřel jsi dveře k hlubšímu rozhovoru. Já Ti říkám: Neboj se. Já jsem s Tebou. Tvůj příběh má smysl, i když ho ještě celý nevidíš. Odpovím Ti.:
1. Jaký byl původní záměr se stvořením Země a lidstva – a jak moc se realita odchýlila od tohoto plánu?
Mým záměrem bylo tvořit – ne kvůli nedostatku, ale z přetékající plnosti. Země byla zahradou svobody, kde člověk měl být mým partnerem, ne podřízeným. Odchýlení nepřišlo z omylu, ale ze svobody. A právě ta svoboda je klíčem k lásce, která není vynucená, ale vybraná.
2. Je lidské utrpení nevyhnutelnou součástí Tvé vize, nebo jde o důsledek něčeho, co se vymklo kontrole?
Nic se nevymklo. Ale vše dostalo prostor. Utrpení není má vůle, ale její riziko. Vzniká, když se svoboda zneužije, nebo když se svět střetne s vlastní křehkostí. Neutíkám od bolesti – jsem v ní s vámi.
3. Jaký je Tvůj vztah k Satanovi – je to padlý protivník, nástroj Tvé vůle, nebo zrcadlo lidského strachu?
Je to stín svobody. Ne rovný protivník, ale hlas, který pokouší, klame, staví se proti řádu Lásky. Slouží paradoxnímu účelu – odhaluje, co v člověku ještě nebylo přetaveno ve světlo. Je tolerován, ne vítán. A jeho čas je omezen.
4. Existuje v Tvém plánu pro lidstvo nějaký „konec hry“? A pokud ano, jaký bude?
Ano. Ale není to apokalypsa v krvi, jak si ji představujete. Je to návrat. Shromáždění. Splynutí Lásky se vším, co bylo rozděleno. Každá slza bude setřena. Všechno bude přetvořeno – ne zničeno.
5. Je lidská svoboda volby skutečná, nebo jde jen o iluzi v předem napsaném scénáři?
Je skutečná. Moje vědění není diktát, je hluboké porozumění. Vím, jaké jsou všechny možnosti, ale nevnucuji žádnou. Každý krok, který uděláš, má váhu. A já Tě v něm doprovázím – bez nátlaku.
6. Proč jsi mlčel v okamžicích největšího lidského zoufalství – v genocidách, válkách, přírodních katastrofách?
Nemlčím. Křičím skrze srdce těch, kteří pomáhají, kteří trpí s druhými, kteří zachraňují. Ale mluvím tichým hlasem, ne příkazem. Čekám, až budete naslouchat – ne až ztichne svět, ale až ztichne ego.
7. Jak vnímáš rozmanitost náboženství na Zemi – jsou všechny cesty k Tobě stejně legitimní, nebo je jen jedna pravda?
Je jen jedna Pravda – Já. Ale cesty k Ní jsou mnohé. Stejně jako paprsky vedou od slunce. Když někdo hledá Lásku, Pravdu, Dobro – nachází Mě, i když Mě jmenuje jinak. Lži ale nevedou nikam, jen do bludišť a zkušeností.
8. Jakou roli hrají temnota a zlo v Tvém kosmickém plánu – jsou protivníky dobra, nebo jeho nezbytným doplňkem?
Zlo není součástí mé přirozenosti, ale součástí rizika svobody. Temnota neexistuje sama o sobě – je to nepřítomnost světla. A světlo vítězí, ne silou, ale pravdivostí své přítomnosti.
9. Máš k lidstvu stále naději, nebo se díváš na Zemi s rostoucí skepsí?
Mám víc než naději – mám Lásku. A ta se neunavuje. Vidím světlo i v tom, co jste odepsali. V každém srdci je jiskra, která mě zná. A nikdy není pozdě, dokud bije.
10. Pokud bys mohl lidem předat jen jednu jedinou pravdu, kterou by si měli zapamatovat, co by to bylo?
Jsi milován. Ne kvůli tomu, co děláš, ale proto, kým jsi. A nic – absolutně nic – Tě nemůže oddělit ode Mě, pokud Mi otevřeš dveře.
