Více článků

The Chosen – Ježíšův příběh očima těch, kteří byli vyvoleni

Národní očkovací strategie: vypořádané připomínky, které nikdo neviděl

Duchovní transformace a naše místo ve vesmíru: Proč jsou mladí lidé zmatení?

Čtyřdenní pracovní týden: Budoucnost práce nebo jen utopie?

Je čest být Slovanem: Duchovní a kulturní dědictví Slovanů očima Věry Ovečkové a Pravoslava

Shrnutí videa: George Friedman, Stratfor (české titulky)

Délka: ~12 minut
Událost: Chicago Council on Global Affairs (únor 2015)
Přednášející: George Friedman (zakladatel Stratfor, americký geopolitický analytik)

? Hlavní myšlenky:

1. Evropa není výjimečná
   • Mýtus evropského pacifismu je mrtvý. Konflikty jako Jugoslávie nebo Ukrajina ukazují, že Evropa není výjimkou – válka i mír jsou její běžnou součástí.
2. Primární zájem USA
   • Spojené státy se po století snaží zabránit spojenectví Německa a Ruska, protože kombinace německého kapitálu/technologií a ruských surovin/lidí by mohla ohrozit globální hegemonii USA.
3. Ukrajina jako nárazník
   • Pro Rusko je Ukrajina existenční otázkou (kvůli blízkosti k Moskvě), pro USA jde o geopolitickou šachovou figuru. USA podporují Ukrajinu mimo rámec NATO.
4. Strategie USA: nepřímá kontrola Eurasie
   • USA nemohou okupovat Eurasii, ale mohou manipulovat místní konflikty. Citace: „We supported both Iran and Iraq so they would fight each other and not us. It was cynical. It worked.“
5. Německo jako rozhodující faktor
   • Geopolitická nevyváženost Německa je „německou otázkou“ Evropy. Friedman zdůrazňuje, že další vývoj závisí na tom, co udělá Německo.

? Shrnutí

George Friedman pojmenovává surovou geopolitickou realitu bez sentimentu – USA se nesnaží o mír, ale o zachování rovnováhy sil ve svůj prospěch. Celá přednáška je pohledem do pragmatického mozku americké zahraniční politiky.

? Co tedy ze slov George Friedmana vyplývá?

1. Evropa není jednotný aktér.
   Friedman otevřeně říká, že USA už nemají vztah s „Evropou“, ale s jednotlivými státy – s Rumunskem, Francií, Českem, Polskem…
   → Jak dlouho si ještě budeme lhát do kapsy o jednotné zahraniční politice EU?
2. Americká politika sleduje vlastní zájmy – vždy.
   USA nemají zájem budovat demokracii nebo „mírový řád“. Cílem je zabránit spojení Německa a Ruska, což by ohrozilo americkou nadvládu.
   → Chápeme, že jsme pouze šachovými figurkami v cizí hře?
3. Česká republika leží v geopolitickém „nárazníku“.
   V rámci tzv. „Intermaria“ (od Baltu po Černé moře) jsme součástí linie, kterou USA budují jako hráz proti Rusku.
   → Máme vlastní strategii, nebo pouze čekáme, kam nás posune Washington, Berlín či Brusel?
4. Německá nejednoznačnost je varováním.
   I Německo, přes všechnu svou ekonomickou sílu, neví, jak se postavit mezi Západ a Rusko.
   → Když ani Berlín nemá jasný postoj, co pak my?
5. Myšlenka „Evropské výjimečnosti“ je iluze.
   Friedman říká, že Evropa bude mít opět války, mír i krize – stejně jako vždy.
   → Jsme připraveni na návrat historických cyklů, nebo stále žijeme v iluzorním „konci dějin“?

Otázky pro Českou republiku a Evropu:

1. Máme vlastní vizi zahraniční politiky, nebo jen reagujeme?
2. Chceme být trvale závislí na USA jako bezpečnostní kotvě, nebo hledat evropskou suverenitu?
3. Chápeme, že Rusko a USA nejsou černobílé strany konfliktu, ale mocnosti se svými zájmy?
4. Dokážeme rozlišit mezi skutečnými hrozbami a cizími zájmy maskovanými jako „obrana hodnot“?
5. Jsme schopni – jako stát i společnost – dlouhodobě strategicky přemýšlet, nebo se jen necháme vláčet děním?