Proces schvalování nové národní očkovací strategie znovu otevírá závažné otázky o transparentnosti, respektu k zákonným postupům a skutečném zapojení odborné i laické veřejnosti. Dokumenty, které má redakce k dispozici, totiž naznačují, že ministerstvo zdravotnictví mohlo při přípravě strategie ignorovat zásadní připomínky klíčových institucí – včetně těch, které se týkají ochrany osobních údajů občanů.
- Odpověď ministerstva a první pochybnosti
- ÚOOÚ: nebyli jsme osloveni, připomínky zapracovány nebyly
- Rozpor mezi dokumenty a veřejnými vystoupeními
- Veřejnost: vítaná v proklamacích, ignorovaná v praxi
- Politický kontext a opakující se vzorec
- Co dál?
- Zdroje informací
- 1. Primární zdroj – videozáznam
- 2. Oficiální dokumenty a korespondence
- 3. Veřejně dostupné právní a mezinárodní dokumenty
- 4. Další svědecké a kontextové zdroje
- 5. Občanské iniciativy
- Poznámka redakce
„Národní očkovací strategie má zásadní dopady na ochranu osobních údajů, a tak měl být Úřad pro ochranu osobních údajů osloven v mezirezortním připomínkovém řízení. To se bohužel nestalo.“
(citace z vyjádření ÚOOÚ, čtená ve videozáznamu)
Více článků
Odpověď ministerstva a první pochybnosti
Na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, požádal občan Jan Závišický Ministerstvo zdravotnictví České republiky o vysvětlení, jakým způsobem byly vypořádány připomínky k národní očkovací strategii. Ministerstvo ve své odpovědi uvedlo, že připomínkové řízení proběhlo standardně a všechny připomínky oslovených subjektů byly řádně zohledněny.
Toto tvrzení však neobstojí při bližším pohledu na veřejně dostupný seznam připomínek, který obsahuje i zásadní námitky Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Právě ty vyvolaly pochybnosti, zda mohly být skutečně vypořádány tak, jak ministerstvo tvrdí.
ÚOOÚ: nebyli jsme osloveni, připomínky zapracovány nebyly
Na přímý dotaz redakce ÚOOÚ odpověděl, že se o projednávání strategie dozvěděl až dodatečně, v podstatě náhodou – z programu jednání vlády. Přesto úřad své připomínky ministerstvu zaslal. Strategie však byla vládě předložena, aniž by s nimi bylo jakkoli pracováno.
ÚOOÚ ve svém vyjádření upozorňuje, že strategie s tak zásadním dopadem na zdravotní data obyvatel zcela opomíjí základní principy ochrany osobních údajů podle GDPR. Konkrétně uvádí, že neoslovení úřadu v mezirezortním připomínkovém řízení představuje porušení jednacího řádu vlády i čl. 36 odst. 4 GDPR.
Úřad zároveň zdůrazňuje, že odpovědnost za zapracování těchto principů nese primárně předkladatel materiálu – tedy ministerstvo – bez ohledu na formální průběh připomínkového řízení.
Rozpor mezi dokumenty a veřejnými vystoupeními
Navzdory existenci tohoto stanoviska měl ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Matyáš Fošum na odborném semináři tvrdit, že všechny připomínky byly vypořádány. Informaci redakci zprostředkovala bývalá senátorka Alena Dörnerová, která se akce zúčastnila.
Ředitel sekce kanceláře ÚOOÚ Josef Štípský v doprovodném dopise zároveň uvedl, že pokud ministerstvo připomínky úřadu do strategie nezapracuje, je předseda ÚOOÚ připraven jednat přímo s ministrem.
Veřejnost: vítaná v proklamacích, ignorovaná v praxi
Samostatnou kapitolou je role veřejnosti. Strategie sama deklaruje potřebu „intenzivní a cílené komunikace, která zajistí širokou podporu veřejnosti“. V praxi však připomínky občanů zůstávají bez odpovědi.
Právnička Helena Vališová se ve svých připomínkách odvolala na Aarhuskou úmluvu, která zaručuje veřejnosti právo podílet se na přípravě plánů a strategií s dopadem na zdraví a životní prostředí. Ministerstvo však argumentuje tím, že veřejnost nebyla „osloveným subjektem“ – výklad, který je s duchem i literou úmluvy v rozporu.
Politický kontext a opakující se vzorec
Do celé situace vstupuje i širší politický kontext. Premiér Andrej Babiš se v minulosti veřejně omluvil za chyby v pandemickém řízení a přiznal, že vláda příliš spoléhala na doporučení odborníků. Přesto se řada těchto odborníků znovu objevuje na klíčových pozicích.
Zatímco Spojené státy vedou ostrou debatu o roli World Health Organization a jejího vlivu na národní politiky – což otevřeně kritizuje i Robert F. Kennedy Jr. – české ministerstvo zdravotnictví se drží nastaveného kurzu. Ministr Adam Vojtěch mezitím veřejně podporuje další rozšiřování očkování, včetně očkování v lékárnách.
Co dál?
Petice proti podobě strategie má již desítky tisíc podpisů a byly podány další žádosti podle zákona 106. To však zjevně nestačí. Pokud legislativní proces skutečně neproběhl v souladu s pravidly, nabízí se otázka, zda existují právní či institucionální nástroje, jak situaci zvrátit.
Národní očkovací strategie se totiž netýká jen odborných debat. Dotýká se základních práv občanů, nakládání s jejich zdravotními daty a důvěry ve stát. Právě proto by její příprava měla být příkladem otevřenosti a respektu k pravidlům – nikoli ukázkou toho, jak lze nepohodlné připomínky „kreativně“ obejít.
Níže udádíme záznam vyjádření Angeliky Bazalové:
Zdroje informací
1. Primární zdroj – videozáznam
- Video vystoupení Angeliky Bazalové
Zdrojový materiál pro celý článek, včetně citací, interpretací a chronologie událostí.
Záznam obsahuje:- čtení oficiálních dokumentů,
- osobní komunikaci s institucemi,
- svědectví účastníků odborných seminářů.
2. Oficiální dokumenty a korespondence
- Odpověď Ministerstva zdravotnictví ČR na žádost dle zákona č. 106/1999 Sb.
(žádost podaná Janem Závišickým)
– vyjádření ministerstva k vypořádání připomínek k Národní očkovací strategii. - Stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ)
– písemná odpověď poskytnutá Angelice Bazalové, obsahující:- potvrzení, že ÚOOÚ nebyl osloven v mezirezortním připomínkovém řízení,
- konstatování, že jeho připomínky nebyly zapracovány,
- upozornění na možné porušení jednacího řádu vlády a GDPR.
- Doprovodný dopis Josefa Štípského, ředitele sekce kanceláře ÚOOÚ
– informace o dalším možném postupu, včetně přímého jednání s ministrem zdravotnictví.
3. Veřejně dostupné právní a mezinárodní dokumenty
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (GDPR)
– zejména článek 36 odst. 4 (konzultace s dozorovým úřadem). - Jednací řád vlády České republiky
– pravidla mezirezortního připomínkového řízení. - Aarhuská úmluva
– Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí a zdraví.
4. Další svědecké a kontextové zdroje
- Svědectví Aleny Dörnerové, bývalé senátorky
– informace z odborného semináře o zdravotnictví, kde zazněla vyjádření zástupců Ministerstva zdravotnictví. - Veřejná vystoupení premiéra Andreje Babiše
– parlamentní rozpravy a vystoupení na celorepublikovém sněmu hnutí ANO, kde se vyjadřoval k chybám pandemického řízení. - Veřejná vyjádření WHO a zahraniční politická debata
– zejména kritické postoje k roli WHO ve vztahu k národním zdravotním politikám.
5. Občanské iniciativy
- Petice proti podobě Národní očkovací strategie
– desítky tisíc podpisů, veřejně dostupná iniciativa občanů.
Poznámka redakce
Veškerá tvrzení v článku vycházejí:
- buď z oficiálních dokumentů,
- nebo z přímých citací a svědectví,
které jsou dohledatelné a v případě potřeby ověřitelné.
Text pracuje s interpretací, nikoli s domněnkami, a usiluje o veřejnou kontrolu moci v tématu, které má zásadní dopad na zdraví a základní práva občanů.
